Co je to obchod?

Nemysím tím ten kamenný na ulici. Myslím tím proces. Proč se ptám? Sám jsem nad tím dlouho přemýšlel, a můj názor se měnil a vyvíjel. Co je tedy obchod nebo kdo je ten správný obchodník ?

Když jsem byl malý, obchodovat jsem neuměl. Když jsem dostal céčka, hned jsem o ně přišel. Buď férově prohrou na čáře, nebo manipulativní směnou, kdy jsem vyměnil své dvě za čtyři cizí a pak jsem skoro brečel. Říkal jsem si, že na obchodování musím být záludný.

Zároveň kousek od našeho domu byl zimní stadion. Tehdy v době mého mládí tam jezdila cizí mužstva na soustředění (z Finska, Kanady, západního Německa). Kluci tam chodili a loudili samolepky, plechovky, plakáty. I já občas zašel. Ale byl jsem plachý, nesebevědomý a tak jsem byl v koutě a s pusou zavřenou. Výsledkem bylo, že jsem zase neměl nic. Na obchod prostě musíš mít žaludek a vůbec se nestydět.

Během dospívání, což bylo po roce 1989, jsem kolem sebe hodně slýchával, že musíš mít známosti, počáteční peníze, žaludek na prodej čehokoliv komukoliv. A že slušný člověk to prostě nemá. Tak jsem se s tím smířil a považoval se za slušného člověka.

Obchodníci byli vlastně fuj. Okradou i nejbližšího, myslí jen na sebe a svou hamižnost. To jsem viděl kolem sebe. Tak jsem si tenkrát vysvětloval moji první práci během školy, v realitní kanceláři roku 1995. Uměla postavit a prodat cokoliv i když bylo jasné, že to často není tak, jak se říká.

Co bylo výsledkem ? Odpor k obchodování.

Před 12ti lety jsem s kamarády založil vlastní ateliér. A museli jsme nabírat zakázky. Akorát jsme to vůbec neuměli. Uměli jsme kreslit, vyjednat stavební povolení. Ne obchodovat. Proč tohle nikdo neučil na škole? Alespoň základy.

Postupem času nad tím člověk přemýšlí. Pracuje, honí se a kouká kolem sebe. Časem jsem došel k názoru, že je třeba sladit to, co druhá strana chce a co my mu můžeme nabídnout. Super. První myslím reálná a správná úvaha o obchodu. Nutno sladit nabídku a poptávku. Nenabízet projekt od A do Z, když to druhá strana nechce. Vyslechnout požadavky a ušít nabídku na míru.

Postupem času přicházela stále složitější a složitější jednání o rozsáhlejších zakázkách. Skvělá škola. Naproti mě seděli úžasní a šikovní obchodníci, z tuzemska i ciziny. Sledovali jsme jejich taktiku, jak mluví, jak jednají, jak se ptají, kam vše posouvají a učili se praxí. Když tohle děláte x let, pak máte sebevědomí jednat. Když víte, že nabízíte něco, co opravdu umíte a co druhému pomůže. Už jen zlepšit obchodní dovednosti.

Tak co teď ? Co nějaká šikovná kniha a seminář ?

Jde to pomalu, ale člověku dochází jedno:

  • Správný obchod je tehdy, když jsou spokojené obě strany. Ne jen jedna a druhá je poražená.

  • Správný obchodník je partner. Umí a chce Vás vyslechnout a zjistit, co potřebujete. A s tím Vám umí pomoci. I za cenu, že Vám nabídne něco levnějšího. Chce Vám totiž pomoci

  • Správný obchodník – partner se o Vás zajímá i po obchodu. Chce slyšet zpětnou vazbu.

  • Správný obchodník – partner buduje vztah.

  • A co nedělá ? Neslibuje nemožné, neschovává se, nechce Vás za každou cenu ulovit a nechce druhého porazit nebo dokonce zašlapat do země a získat tak ostruhy. Proč ? Protože je v životě spokojený, dělá, co ho baví, má své cíle a svůj životní postoj. Má rád své klienty i své obchody. A dělá mu dobře, když jsou klienti spokojení. Nedělá obchod jen pro peníze.

A ještě na závěr myšlenka od jednoho z mých oblíbených autorů, Roberta Kyiosakiho:  “Vyrobit umí spousta lidí. Můžete být ve výrobě čehokoliv nejlepší na světě. Ale když neprodáte, nemáte nic. Je lepší být nejlepší prodejce než nejlepší tvůrce čehokoliv. Každý z nás denně prodává. Minimálně sebe. A učil nás to někdo někdy ve škole ? Myslím, že umět obchodovat patří k základním kamenům spokojeného života.”

2017-10-20T14:07:44+00:00 16.Říj, 2017|